Každodenní vstávání v šest hodin ráno je pro něj rutinou a samozřejmostí. Nejprve je třeba dolít čerstvou vodu, zkontrolovat inkubátor a dosypat krmivo pro 200 křepelek a 80 mláďat. Ty se stávají opět automatickou první povinností, jakmile se přijde ze školy. Vodu je třeba průběžně doplnit ráno, odpoledne a večer. Práce jedenáctiletému Tondovi zabere denně kolem jedné a půl hodiny čistého času. V tom je zahrnuta pravidelná kontrola, sběr, počítání a třídění vajíček, likvidace uhynulé drůbeže a příprava vajec, která půjdou na líhnutí do ptačího inkubátoru. Dvakrát do týdne místo zájmového kroužku, který mají jeho vrstevníci, věnuje svůj čas čištění klecí a přípravě nové podestýlky. K tomu všemu ještě musíme připočítat péči o inkubátor, u kterého je třeba neustále hlídat dostatek vody kvůli vlhkosti a ideální teplotu. Ta se ale během procesu líhnutí mění a je třeba jí věnovat velkou pozornost. Samotný proces líhnutí se musí pečlivě sledovat, aby se zavčas vyndalo plato na vajíčka a vyměnilo se za statické. Tonda i na svůj nízký věk svou práci zvládá jako profesionál. Péče a empatie, která z něj vyzařuje je obdivuhodná. Z každého jeho pohybu a věty je slyšet, jak mu na jeho svěřencích záleží. Nechybuje. Ví, že si to vzhledem k počtu krků, kteří jsou na něm závislí, nemůže dovolit. Zodpovědnosti, která na něm je, si je plně vědom.